Malý slovníček bazénu
Řasy a sinice: mikroskopicky malé rostliny, které se velmi rychle množí zejména v teplé nechlórované vodě. Způsobují „sliznatá“ místa a skvrny na povrchu bazénu. Existují stovky druhů řas a sinic. V bazénech se u nás nejčastěji vyskytují řasy zelené, sinice a rozsioly. Barva našich řas a sinic je nejčastěji zelená, zelenomodrá a žlutohnědá.
Bakterie: mikroskopicky malé organizmy, které způsobují kvašení a hnilobu, ale mohou být také původci chorob.
Cizí látky: prach, větvičky, tráva, zbytky mýdla a kosmetiky atd., které se dostanou do bazénu větrem, deštěm nebo s koupajícími se osobami. Tyto cizí látky jsou většinou nosiči bakterií a řas a zvyšují spotřebu chemikálií.
Suspenzní látky: částečky, které se vznášejí ve vodě a neusazují se buď vůbec nebo jen těžko. Dávají vodě zakalený vzhled.
Plnící voda: Bazén může být plněn z komunálního vodního zdroje, spodní vodou ze studny nebo tekoucí vodou. Původ vody je důležitý, protože velmi často určuje kvalitu vody. Bazény je nutno plnit vodou o jakosti vody pitné.
Tvrdost vody: tvrdost vody je technický výraz a je označována stupni německými (10 mg CaO/l = 1 oN). Tvrdost vody je podmíněna hlavně složením horninového podloží. Je určována rozpuštěnými solemi vápníku a hořčíku. Voda do 8 oN je označována jako měkká, do 18 oN jako středně tvrdá a od 18 oN jako tvrdá.
Rovnováha vody: voda v bazénu je v rovnováze, pokud se hodnota pH dá prokázat mezi 7,2 a 7,6 a voda má správnou celkovou zásaditost.
Hodnota pH: číslo, která charakterizuje kyselý nebo zásaditý stav vody. Stupnice pH sahá od 0 (kyselý) přes 7 (neutrální) po 14 (zásaditý). Voda ke koupání má mít hodnoty pH mezi 7,2 a 7,6. V této oblasti dezinfekční prostředky prokazují nejvyšší účinnost.
Dezinfekční prostředky: dodávají se v suché formě, a to jako granule nebo tablety. Z hlediska rozšíření ve světě je to nejčastější forma péče o bazén.
Obsah aktivního chlóru: je vyjádřeno v procentech a udává množství chlóru, které je účinné, je-li přidáno do vody v bazénu.
Volný chlór: je efektivní množství chlóru, které slouží ke zničení většiny bakterií, řas a organických sloučenin.
Zbytkový chlór: je množství „volného chlóru“, které zůstane ve vodě po spotřebě a je k dispozici, aby průběžně ničilo přinesené zárodky.
Stabilizátor: speciální chemikálie, která se přidává do vody k zabránění úniku volného chlóru z vody vlivem teploty.
Šokové neboli superchlórování: výrazně zvýšená dávka obvyklého množsví sušeného chlóru. Provádí se, nelze-li kvalitu vody po obvyklém ošetření udržet v požadovaných hodnotách.